Lehké opevnění

 

Lehké opevnění mělo za úkol zesílit linii těžkého opevnění a v těch částech hranic kde se s těžkým opevněním nepočítalo nahradit. Do září 1938 bylo postaveno přibližně 10 000 těchto "řopíků".
 Lehké opevnění vz. 36 byly stavebně jednoduché objekty, s jednou až třemi nepancéřovanými střílnami pro čelní palbu a stavěly těsně na hranicích. Nebyly vybaveny periskopy a ani ventilátory.
 Lehké opevnění vz. 37  se stavělo v souvislých pásmech ve dvou sledech a využívaly důsledně boční palbu z pancéřovaných střílen. Podle důležitosti svého umístění byly objekty ještě zesílené. Výzbroj tvořily lehké kulomety vz. 26 a těžké kulomety vz. 37. Měly periskopy na pozorování okolí objektu, ventilátor. Osádku tvořilo podle typu objektu 2 - 7 mužů. Trasy většinou několika desítek objektů byly rozděleny do několika stavebních úseků.

Podle počtu zbraní a úhlu střílen se LO vz. 37 dělilo na 5 základních typů:
Typ "A" - dvě boční střílny ( nejčastější typ LO ), lišily se úhlem, který tvořily střílny  A 120 - 220
Typ "B" - jedna střílna pro čelní palbu a druhá pro boční do palebné přehrady, lišily se úhlem, který tvořily střílny B 80 - 100
Typ "C" - jednostřílnové s čelní palbou pro vykrytí hluchých prostorů v linii
Typ "D" - jednostřílnové pro boční palbu, stavěly se ve dvojicích obráceně k sobě zdí bez střílen
Typ "E" - jednostřílnové pro postřelování předpolí čelní nebo kosou palbou

 
   
   Lehké opevnění vz. 36  Lehké opevnění vz. 37